Není to tak zlé s tou dnešní mládeží. Alespoň mezi Idilidmi ne. Nejsou to žádní peciválové přilepení k obrazovce televize nebo počítače. V tělocvičně se Idilidí sešlo nejméně 29 (možná jsme v tom neustálém pohybu někoho zapomněli spočítat) a celé tři hodiny se bez přestávky honili za mičudou. Kromě dvaceti minut eskymácké honičky a solničko-pepřenkového závodu pálili jednu střelu za druhou v milované vracečce. Není na světě lepší hry, tato ostane v našich srdcích naporád!
úterý 26. února 2013
úterý 12. února 2013
PAINTBALL Brno 23.2.2013
Určeno pro: Ježkovy oči a starší Dráčata
Kde: Paintball v kryté hale v Brně u Doda
Sraz: 8:15 na vlakovém nádraží
Návrat: 16:31 nebo 17:37 tamtéž (čas bude ještě upřesněn - podle průběhu hry)
S sebou: 200 Kč (cesta, zapůjčení výbavy, vstupné), řádná svačina a pití, tlustá mikina a tepláky do tělocvičny, průkaz na slevu do vlaku, oblečení dle počasí, zbytek dle vlastního uvážení
Na tuto akci je nutno se příhlásit do neděle 17.2.2013. Akce se uskuteční pouze v případě šesti a více uchazečů.
Přihlásit se můžete u Katana: 723 217 737 (SMS) nebo jonaszbozinek@gmail.com
pondělí 11. února 2013
TĚLOCVIČNA 23.2.2013
Počasí posledních několika měsíců příliš nevybízí k honbě za mičudou po luzích a hájích, proto se k oblíbeným míčovkám, honičkám, opičím drahám, lezení po žebřinách a skákání do žíněnek vypravíme do tělocvičny!
Sraz: 10:00 před hlavním vchodem ZŠ Dr. Joklíka
Ukončení: nejpozději ve 14:00. Duši lze vypustit dříve.
Sraz: 10:00 před hlavním vchodem ZŠ Dr. Joklíka
Ukončení: nejpozději ve 14:00. Duši lze vypustit dříve.
S sebou: obuv a oděv do tělocvičny, energeticky vydatná svačina, 1,5 l pití, účastnický poplatek 30 Kč
pondělí 28. ledna 2013
IDILIDI na sněhu
Navzdory špatným pátečním vyhlídkám se sobotní sáňková vyjížďka vydařila přímo fantasticky! Sluníčko se na nás smálo celý den, vítr ani nezafoukal a sáňkařské sjezdovky v milotických Horkách zářily vrstvou zledovatělého sněhu, po kterém to na bobech a saních pěkně svištělo. K nebezpečnému sportování se sešlo celkem sedm statečných (dětí) a pět zodpovědných (vedoucích). Statečnost nakonec zvítězila u všech účastníků a ze svahu se tak vrhali nejen v sedě na bobech či saních, ale také v leže na lopatě (hlavou dolů), přímo po hlavě (Pipi), hlavou dolů na saních (totálně osvobozující zážitek, bez něhož nebyl vedoucím umožněn návrat domů ) a někteří neváhali válet sudy. Rozjařené vřískání se mnohonásobnou ozvěnou neslo tichými Horkami...
Po dostatečném vybití energie jsme všichni vyšplhali na Náklo, zahřáli se při eskymácké honičce a nakonec opět vsedli na své zimní oře a po cestě pokryté ledem sjeli až dolů do Milotic (tento sjezd byl ze všech nejlepší, protože nebylo nutné vytáhnout pak boby zase nahoru na svah).
Zimním radovánkám, všem statečným i zodpovědným a především Iďovi ZDAR!
Pár fotek najdete tady, kratičké video pak tady.
Po dostatečném vybití energie jsme všichni vyšplhali na Náklo, zahřáli se při eskymácké honičce a nakonec opět vsedli na své zimní oře a po cestě pokryté ledem sjeli až dolů do Milotic (tento sjezd byl ze všech nejlepší, protože nebylo nutné vytáhnout pak boby zase nahoru na svah).
Zimním radovánkám, všem statečným i zodpovědným a především Iďovi ZDAR!
Pár fotek najdete tady, kratičké video pak tady.
Štítky:
akce,
fotogalerie,
kronika
sobota 26. ledna 2013
Zprávy z bojiště
Napsal nám náš milovaný Iďabratr Katan, ztracený kdesi ve slovenských velehorách:
Ahoj mí milí,
moc Vás zdravím z Nízkých Tater, kde se snažím zachránit, co se dá. Otevřeně vám můžu říct, že má představa o klidných třech měsících na Slovensku s ušetřením peněz z rodinného rozpočtu byla až na ty úspory docela mylná. Je to tu dost náročné. Člověk se často objevuje na svazích v počasí, kdy by nikoho se zdravým úsudkem nenapadlo vyjít z domu, natož lyžovat. Někdy člověk mine postiženého o pět metrů a ani o tom neví, protože viditelnost je zhruba na dva metry, a vítr, jak ten tu fouká. To stojíte na kopci se sklonem okolo 75 stupňů a vono vám to prostě nechce jet, když zrovna fouká ze severu. Zakousl jsem se do pořádnýho sousta a dostávám od života jak se patří za vyučenou.
Dvakrát jste mě měli skoro už doma. Jednou, to jsem měl výuku lyžování ve volném terénu a na konci jsem měl zabočit doprava na cestu, jenže já ji přeletěl a skočil do dalšího žlabu. Všichni mysleli, že je po mě. Jenže já svůj osmimetrový skok skončil mezi dvěma skálama na měkké kleti. Podruhé, to byl výstup na skialpech na vrchol v noci, v rámci tréninku a zocelování. Sjezd za svitu mé čelovky se mi stal skoro osudným, když jsem se svou malou diodou přehlédl ohrazení. Má pravá půlka hraje všemi barvami od zelené až po temně červenou.
Přes to všechno tu prožívám i hezké chvíle a dobré počasí. Baví mě to tu a věřím, že tento pobyt mi k něčemu bude. Mrzí mě, že se nemůžu naplno věnovat své družině a chodit na naše výpravy. Stále doufám, že se mi podaří zorganizovat víkend pro skauty zde. Jen je to tu hodně finančně náročné a prostorově nevyhovující. Snad se to povede. Moc bych si to přál, a kdyby to snad nemělo vyjít, tak přijedu na víkend domů a podniknu s nimi něco tam u nás.
Už jsem vás neviděl ani nepamatuju a docela mi chybíte, hlavně mi chybí upřímné objetí od Nonyho. Mé nadšení pro skaut stále trvá, a když je mi nejhůř, tak si dám oddílové tričko a smutním a vzpomínám. Na tábor se moc těším a rád se zapojím do přípravy svým dílem. Tento rok tam s vámi budu. Nepřijedu jen na návštěvu.
Mějte se moc hezky,
Váš Jonasos Namasos
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

