Skautský teambuilding

A už je to za náma … že to ale byla paráda! Vyrazili jsme do Brna na soukromou základnu speciálně zamluvenou pouze a jenom pro naši skautskou družinu. Katan házel klíče z okna, naštěstí nikoho netrefil. První svačinka – sebáky z domu, bábovky od Huberta a Šimona. Procházka na Červený kopec, významnou brněnskou archeologickou lokalitu. Jenže potmě, takže bylo vidět jen zářící město. Nádhera. Větší nádheru představoval Katan na sekačce a kouřící auto, to jsou zážitky. Ježkovy oči! Fotbálek na hřišti až do padnutí a pak večeře a Aktivity. Ráno fotbálek a potom vaření oběda. Vařili jsme sami, bez vedoucích. Ježkovy oči! A všechno jsme snědli, Dino by si ještě přidal. Po siestě jsme vyrazili na velkou hygienu do aquaparku, zpátky doma pak skvělá večeře a pizza - špica. A co ten název družiny? Telefonáty Monice, Verči a Davidovi, abychom odhlasovali spravedlivě. Takový název. Ježkovy oči! A tak nám to zůstalo – Ježkovy oči. Bratře Ježku, buď pozdraven. Večer jsme dali ještě spoustu her a noční film o padouchovi. Ráno mše, skatepark a grandiózní oběd. Kdo to všechno sní? Ježkovy oči! A Ježkovy oči to všechno snědli. Skvělá akce, domů se nám nechtělo. Kdo je zvědavý, může valit svoje oči zde.

2P - průkazky a poplatky

V letošním roce vybíráme opět členské registrační poplatky 100 Kč a příspěvek na chod oddílu 200 Kč, tedy celkem 300 Kč na roční činnost dětí spojenou se skautingem. Prosíme, zkontrolujte si, zda už máte zaplaceno. Poplatky přijímá hospodář oddílu Vojtěch Valihrach, popř. vedoucí jednotlivých družinek.

Řádně registrovaní členové dostanou v letošním roce skautský průkaz, který bude užitečný mimo jiné při společných přesunech hromadnými dopravními prostředky. Na tuto průkazku je však třeba dodat fotografii pasové velikosti. Doručte ji, prosím, opět vedoucím jednotlivých družinek.

Tělocvična patří nám

Ano, tělocvična opravdu patří nám, a to již tuto sobotu, jak jsme avizovali. Sejdeme se tedy 26. února v 9:00 před hlavním vchodem ZŠ Dr. Joklíka. Náš ozdravný pobyt v tamním tělocvičném zařízení potrvá do 13 hodin. S sebou: 20 Kč, obuv a oděv do tělocvičny, energeticky vydatná svačina, 1,5 l pití.

Ježkovy oči!

Na vědomost všem se dává, že družina skautů dnes v Brně přijala nový název. Od teď až na věky věků: Ježkovy oči!

Senzační odhalení pachatelů vlakové loupeže!

Od našeho zvláštního zpravodaje:

V Kyjově na jižní Moravě došlo v noci ze 14. na 15. ledna k přepadení transportního vlaku převážejícího vysoce ceněná umělecká díla. Na veškeré vyšetřování bylo uvaleno přísné embargo, našemu zpravodaji se však podařilo získat exkluzivní informace. Vrchní vyšetřovatel, detektiv Scotland Yardu James Deano, který pracuje v utajení, se k tomuto případu odmítl do médií vyjádřit.
K vyšetřování loupeže byla přizvána skupina vybraných prudce inteligentních a do kriminalistiky zasvěcených civilistů, známá pod názvem Idilidi. Pod vedením detektiva Deana se Idilidi vypravili k železničnímu přejezdu za Kyjovem. Po prohledání místa činu a objevení potvrzujících důkazů (odhozená mapka, vyměněné SPZ, obálka dopisu s adresou) pokračovali po stopách pachatelů až k jistému domu v Miloticích, kde provedli nekompromisní zátah. Po zběsilé honičce obcí došlo nakonec k zatčení obou zločinců a nalezení odcizeného uměleckého díla. Exkluzivní fotografie z celého vyšetřování naleznete zde.

Předvánoční besídka 2010

Mě říkají Ramík, tedy Ramses, a jsem lichožrout. My lichožrouti se živíme výhradně člověčíma ponožkama. Naší první a nejdůležitější zásadou je: Nikdy nevezmeš celý ponožkový pár! Jednu seberem, jednu necháme - děláme teda z ponožek licháče. Však to všichni znáte, že se Vám občas nějaká ta fusekle ztratí. Můj táta, Tulamor Senior čili Padre alias Velký šéf, je mezi lichožrouty velké zvíře a patří mu území až po Hranici. Za Hranicí začíná území Kudly Dederona. Kudla je darebák a neštítí se ničeho. Chce tátovi uloupit jeho ponožkové impérium a nezastaví se před ničím, dokonce ani před... ale všechno pěkně od začátku.
Můj brácha Tulík, tedy Tulamor Junior, se jednoho dne ztratil. Je to pěkný výrostek zrovinka jako já, ale přece jen jsme s tátou měli strach, kam se asi uprostřed zimy poděl. Do toho k nám na Mlýn zavítala obrovská tlupa nových lichožroutů a usadila se tam jako doma. Byli to lichožrouti od Idi, nějací Idilidi, a byli bezva! Hned jsme se skamarádili a jejich zásluhou jsme nakonec Tulíka našli a všechno dobře dopadlo. Tulíka totiž unesl Kudla a chtěl po tátovi výkupné - 100 licháčů! Nedovedete si představit, jaký je to pro lichožrouta majlant. Ale Idilidi nelenili a pobrali všechny licháče, které na šňůře sušila Bába Kropáčková. Bylo to o krk, ale podařilo se. Společně jsme pak výkupné nesli na Kudlovo území, abychom je vyměnili za Tulíka. Kudla nás ale podrazil, licháče sebral, mě chtěl propíchnout jako nafukovací balónek a Tulík nikde! Byl jsem raněný a musel jsem se vrátit zpátky na Mlýn. Naštěstí všechno zachránili Idilidi, protože se Kudlou nedali zastrašit. Vrhli se po něm, svázali ho a přinutili, aby je dovedl k Tulíkovi. Ten byl chudák uvězněný v jeskyni, o hladu a potmě. A bylo vyhráno! Tulíka i Kudlu přivedli Idilidi tátovi a táta je jaksepatří odměnil. A byla veselice veliká, spousta dárků, dobrého jídla i pití a hlavně kopec zábavy. Fotografie z tohoto velikého dobrodružství najdete zde.