středa 28. prosince 2011

SETKÁNÍ S WILLYM WONKOU 16.-18.12.2011



Téměř všichni nálezci Zlatých kupónů se v pátečním odpoledni vydali na cestu za panem Willym Wonkou, nejfantastičtějším výrobcem cukrovinek všech dob. V Silůvkách nás pan Wonka přivítal před halou, která se stane jeho novou továrnou na čokoládu (hodinu jsme čekali v mrňavé kuchyňce namačkaní jako sardinky, protože Umpalumpové zazdívali v hale díru ve zdi - praštěný nápad mít v takové barabizně čokoládovnu, ale pan Wonka je celý praštěný, tak se asi není čemu divit), a pro kterou hledá nového provozního ředitele. Stane se jím někdo z nás! Prošli jsme mnoha zkouškami, které nás prověřily skrz naskrz. Mezi najímáním Umpalumpů, střežením výrobních tajemství a poznáváním sladkých vůní jsme si vrchovatě užili i míčových her (zajímavé, že některé lidi vybiša nejen neomrzí, ale nikdy by je ani nenapadlo hrát něco jiného!), závodů ve spacácích, útěků před upíry a akrobatických kousků na trampolíně (fronta na trampolínu byla pořád nekonečná; někteří to vyřešili tím, že skákali během večeře (Nonic) a jiní (Ježek+Katan) ji zas zabrali přes noc). V sobotu před večeří jsme spojili své síly a dali dohromady všechny bonbóny, které jsme během zkoušek nashromáždili (při prvním sčítání bylo bonbónů 92, při druhém - kontrolním - 172), takže ředitelování nové čokoládovny nakonec připadlo nám všem. Pan Wonka nám se stiskem pravice předal svůj cilindr a neskutečně famózní čokoládu Wilku a ponechal nás oslavám v nových oddílových Idilidských tričkách! Večer patřil Madlence, která složila světluškovský slib a pak samozřejmě koledám, vánočnímu cukroví a krásným dárkům. V neděli jsme návštívili evangelickou bohoslužbu, kde jsme svým počtem (nebo inteligencí a krásou našich oduševnělých obličejů) poněkud vyvedli z míry paní farářku. Zbytek času do odchodu na vlak jsme věnovali krájení posledního párku na mikroskopické části, shánění kepuču pro dožadujícího se Jáchyma a zkoušením, kolik lidí se za doprovodu Ježkovy kytary vejde na trampolínu, aniž by si vyrazili zuby. Naladili jsme si vánoční atmosféru a pak se s čokoládovnou rozloučili.
Návrat do čokoládovny je možný zde.

pátek 23. prosince 2011

Betlémské světlo 2011

Také letos budeme na Štědrý den obcházet rodiny našich členů s Betlémským světlem. Chcete-li se připojit, sraz je v 8:30 u hasičské stanice v Nětčicích (za pálenicí). Kdo má lucerničku, může ji vzít s sebou. Odpojit se můžete kdykoliv v průběhu obchůzky, podle vlastních potřeb a dalších povinností. Těšíme se!

úterý 6. prosince 2011

Informace pro nálezce Zlatých kupónů

Věřte, nevěřte, i v našem oddíle se již našlo několik šťastlivců, kteří nalezli Zlatý kupón Willyho Wonky. Upozorňujeme tyto vyvolené i jejich rodiče, že na webu soutěže se objevily nové upřesňující informace a pokyny. Čtěte zde.

neděle 4. prosince 2011

Najdi Zlatý kupón!

Pan Willy Wonka, génius cukrovinkářského průmyslu, přichází s neopakovatelnou příležitostí. Pro výherce nové soutěže připravil prohlídku Wonkovy továrny na čokoládu. Do obalů několika čokolád po celém světě ukryl Zlaté kupóny. Šťastní nálezci se osobně setkají s panem Willym Wonkou a podívají se do jeho továrny. Více o soutěži zde.

úterý 15. listopadu 2011

Nosy tří statečných



Ze spacáků čouhají jen nosy tří statečných, kteří se rozhodli prožít víkend jinak než ostatní. Usínají znaveni cestou pod tmavou oblohou plnou hvězd na posteli ustlané z listí. Okolo je klid, jen plápolající ohýnek vrhá stíny po okolních stromech.
Co se jim asi zdá? Na co myslí? Slyšíte to? Já slyším jakési mlaskání. Už vím. To ta první kukla s bambulatým nosem asi znovu pojídá pečené stehýnko na vrcholu Lopeníku. Zasloužená odměna po tom těžkém výstupu...
Právě vychází měsíc. Je ho jen půlka, ale světlo je skoro jako ve dne. Plameny ohně slábnou, noc temní, den se přehupuje. Jak tak koukám na ty spící, ta kukla za všech nejdelší jako by se klubala. Mává rukama. Poskakuje. Motýl má ale ještě čas. Nejspíš jen ve spaní opět zastavuje autobus v kopcích kdesi mezi poli...
Den začíná vítězit nad nocí a tma ustupuje kamsi do dáli. Popel už ani nedoutná. Obloha je modrá a první paprsky sluníčka svítí na třetí kuklu, která sklouzla daleko z postele z listí. Mám dojem, že si v noci zopakovala klouzání z kolmého svahu na vrcholu hory. A stejně jako na tom svahu se i tady zastavila o stromky, které div nepolámala.
Říkáte si: Něco takového, co můžu vidět na těchto fotkách, bych chtěl taky zažít, přál bych si prožít nějaké dobrodružství, ale jak? Je to prosté, milí Watsoni. Zkuste to jako Gůgl, Tomket a Fiš. Ti se vydali na cestu a dobrodružství si je už našlo samo.